Býčí zápasy

Horko, jež vás skoro dusí, se ostatním líbí. Je v něm totiž cítit zápach nadcházejícího vzrušení a nebezpečí. Ne pro ty, kteří sedí v relativním bezpečí za palisádami na tribunách, ale pro ty, kdo teprve přijdou. Díváš se na kruhové prostranství vysypané jemným pískem, občas se ti v zorném poli objeví podivná nahnědlá skvrna? Nečistota? Nebo… krev? Přivřeš oči. Ani nevíš, jestli to způsobil pohled na tu skvrnu nebo to bylo vzrušení, protože jsi ve stejném okamžiku zaslechl hlasité zařičení a do arény se vřítil mohutný býk.

Dav vyskočil nadšením, tleskal a halekal, dráždil to zvíře nadávkami a trefnými poznámkami, jako by jim mohlo rozumět. Nechápal jsi, ale v zápalu okolo stojících ses k nim připojil a skandoval s nimi. Najednou se s tebou celý svět zhoupl. Viděl si rozmazaně a jakoby zpomaleně. Do arény vběhlo několik osob a obstoupilo býka ze všech stran, bodali a dráždili ho krátkými kopími, která se mu za chvíli ve velkém počtu kývala na hřbetě a každým jeho pohybem hlasitě chřestila. Scéna se změnila. Vešel matador v zářivém červeném obleku, aby ještě více býka podráždil. To, co si v následujících okamžicích viděl, nezapomeneš do konce svého života. Ten pohyb, ta krása a elegance, která z obou vyzařovala.

Stáli proti sobě, ostatní se uklidili z dosahu. Dvě bytosti navzájem se měřící pohledy. Křehkost a rychlost na jedné straně, tvrdost, síla a neskonalé odhodlaní na straně druhé. A svět se zhoupl podruhé. Viděl jsi jenom rychlé pohyby a úskoky, skoro to vypadalo jako taneční kreace, zmatené a chaotické, ale opak byl pravdou. Každý pohyb pečlivě naplánovaný, kdyby se toreador zmýlil jenom o chloupek, mohlo se mu to krutě nevyplatit. Býk klesl na kolena, z huby a nozder mu tekla krev, krátký kord zaražený v šíji. Byl konec. Krev se vpíjí do písku arény a matador odchází s hlavou vztyčenou a za mohutného aplausu ostatních. Konečně se také nadechneš a uvědomíš si, kde jsi – Mexiko, býčí zápasy.

Více o průběhu byčích zápasu se dočtete na následující stránce Corrida de toros.