Corrida de toros

Býčí zápasy, nebo-li corrida de toros, vyvolávají v lidech zvláštní a mnohdy i velice rozporuplné pocity. Pro některé je corrida největší zábava, jakou kdy mohou shlédnout, pro některé je zase corrida týráním zvířat. Je pouze na člověku, jaký názor si na corridu udělá, nebo k jakému směru se přikloní. Buď se mu bude jevit corrida jako dokonalost pohybu, krásy a elegance, když matadoři ladně uhýbají smrtící pasti z nastražených rohů mohutných býků. Nebo například jako koncert krásy, kdy matadoři zapojují do corridy množství stylistických a tradičních prvků, jako jsou jednotlivé figury, nebo koncový úder.

Nebo se můžete na corridu dívat jako na bohapustou svatyni neřesti a zkaženosti, kdy jsou zvířata i lidé zbytečně obětováni veřejnému chtíči, nebo zvrácené choutce corridy. Jedno ale platí pokaždé. Corrida si vždy vybere svoji krutou daň. Ať již na člověku nebo na zvířeti. Ale i přes všechna pro a proti patří coridas de toros k jedné z hlavních součástí kultury Mexika.

Jak corrida probíhá

Jako většina mexických slavností, i corrida začíná slavnostním průvodem. Průvod před corridou má diváky trochu naladit. Vzbudit v nich tu patřičnou atmosféru, aby byli připraveni na nadcházející zážitek z corridy. Pestrá směs barev a krásných dívčích ladných tvarů se obklopuje vnitřní kruh arény corridy. Usmívají se, hrají na nástroje, předvádějí svoji krásu a um na místě, kde za nějakou chvíli bude písek corridy zbarven krví. Je jedno které. Ať už lidské nebo zvířecí, bělost písku tu bude narušena. To však nic nemění na úsměvech účinkujících v průvodu. Účastníci corridy jsou zvyklí na krev, která se vždy po průvodu objeví a dychtivě ji očekávají. Po skončení průvodu začíná samotná corrida. Corrida sestává ze tří částí, nebo-li tercií.

První tercio

První tercio v corridě začíná v okamžiku, kdy zaskřípějí vrata a za ohlušujícího rachotu se rozletí a do arény vběhne býk. Nyní nastává hodnotící okamžik corridy. Diváci, ale i matador zkušeným zrakem odhadují, jestli má zvíře správné proporce a vlastnosti. V corridě se hodnotí velikost, rychlost a zuřivost. To jsou hlavní míry corridy. Vlastnosti, které musí mít každý toro bravo.

V corridě se ale nepředvádí pouze býk, ale i matador. Zkušený matador ví, jak si získat publikum. Publikum je totiž živobytím matadora. Své zkušenosti a moudrost předává právě jim díky aréně a býkovi, kterého pokoří v písku při corridě. V první tercii proto matador předvádí práci s rudým pláštíkem. Obratnost a ladnost jsou u šikovnosti matadora vysoce ceněny. Podle toho, zda-li je odměněn potleskem či ne, se dá usuzovat na matadorovy zkušenosti. Zvláště pokud se z publika ozvou výkřiky „olé“. To si pak může matador blahopřát a být na sebe právem pyšný.

Druhé tercio

V druhém terciu nabírá corrida pomalu své obrátky. Matador stojí naproti býku a zapichuje mu do hrbu pestré banderily. Nejsou to nic jiného než tenké hůlky s ocelovým koncem, které matador nebo jeho pomocníci zkušeně umisťují do zvířete, aby nedošlo k překrvení a býk tak zůstal co nejdéle „čilý“. To slovo v corridě znamená pouze pojem, protože s každým zapíchnutým bodcem od matadora zvíře nabírá na zuřivosti. Bolest jej dráždí, ale zároveň ztrácí hodně krve. Jeho pohyby pozbývají na rychlosti a ráznosti. Na to právě matadoři čekají. Zkušený matador musí správně odhadnout okamžik, kdy přejít do závěrečné fáze. Kdyby ne, corrida by byla zmařena, jelikož býk by posléze pouze pletl nohama a ani by se za matadorem neotočil.

Třetí tercio

V corridě také jinak označováno jako boj na život a na smrt. Tady se rozhodne, kdo přežije. Zda-li hora svalů v podobě býka, nebo nezvyklá mrštnost a elegance na straně matadora. Matador zahazuje svůj pláštík a bere do rukou muletu – červenou látku, jež má ledabyle přehozenou přes mečík. Opět je tu část, kde se v corridě předvádí matador. Krátkými výpady se přibližuje k býkovi a v této chvíli je matador nejzranitelnější. Ocitá se v těsné blízkosti býkových rohů. Jedno špatné odhadnutí vzdálenosti, klopýtnutí, špatné reakce a matador by se válel v krvi arény. Corrida má svá přísná pravidla a nikdo je nemůže svévolně porušovat. Obecenstvo v corridě jej hlasitě povzbuzuje. Nejen matadora, ale i býka. Čím zuřivější a smělejší zvíře, čím odvážnější je matador, čím blíže se k býkovi přibližuje, tím více obecenstvo řve a skanduje. „Olé! Olé!“ aréna se chvěje, býk s matadorem uprostřed arény také.

Matador si sám volí ukončení zápasu corridy. Většinou uchopí další mečík a zadívá se nebo pokyne své lásce – dámě svého srdce, které matador může býka věnovat. Odvážnými výpady „uzemní“ býka. V corridě a matadorské hantýrce to znamená, že býk skloní svoji mohutnou hlavu a očima se zcela upře na muletu. V tu chvíli ztrácí kontakt s matadorem, který toho musí využít. Před matadorem se najednou zjevilo nechráněné místo na šíji, kam musí vést smrtící rána. Není to ale tak jednoduché a od matadora se vyžaduje veliká zkušenost a zručnost. Rána musí být vedena přes rohy a býk by po ní měl ihned padnout mrtev k zemi.

Pokud splní matador v corridě všechny podmínky, dostane jako odměnu ucho zabitého býka. Je-li více než dobrý, dostane matador uši dvě. Ve výjimečných případech, v dnešní corridě moc nevídaných, obdrží matador i býčí ocas jako symbol matadorovy kvality a zručnosti.