Pyramida Slunce

Pyramida Slunce má výšku 63 m a spotřebovala 2,5 milionu tun materiálu. Na plošinu, kde kdysi stával chrám, vede široké schodiště. Tato pyramida je vyvrcholením stále vzrůstající snahy o trvalost v architektuře; zatímco rané olmécké pahorky (1200-900 př. Kr.) se stavěly z lisovaných nebo na slunci sušených cihel, nové velké pyramidy měly vydržet navěky: mohutné kamenné zdi zadržovaly ohromné množství hlíny a odpadu.

Starodávné obřady

Nebyla to pouze obyčejná pyramida, tak jako množství jiných, ale sloužila jako oltář. Každý si jistě dokáže vcítit, jak se asi cítili věřící lidé, když pohlíželi nahoru, do nebes, kde stáli jejich kněží a vykonávali rituální obřady. Jak na ně asi musela působit ta podívaná podpořená mohutností pyramidy, na níž pracovaly holýma rukama tisícovky dělníků. Byla postavena kolem roku 100 n. l., bez pomoci kovových nástrojů, zvířat, kol. jenom lidská síla soustředěná na jedno místo. Stejně jako ve starověkém Egyptě, i tady se podařilo skoro nemožné a byla vztyčena taková pyramida, kterou obdivují i moderní generace. Nemohou uvěřit, jak tohle mohli jejich předkové postavit – neumí si představit, jak se něco může uskutečnit bez použití těžké techniky, jako jsou jeřáby, bagry a další vymoženosti, které nám usnadňují práci.

Malby

Pyramidy se pokrývaly silnou vrstvou vápenné omítky. To proto, že tvořila dokonalý podklad pro další práci, kterou byla výzdoba pyramidy. Nádherné nástěnné malby nebo jen barevný nátěr, to vše nyní již nelze bohužel vidět. Pouze zbytky toho, co bývalo vskutku nádhernou podívanou pro oči. Zůstal pouze kámen, na který si můžeme i šáhnout. Na některých místech jsou malby jenom málo dotčeny, musíte trochu hledat, ale jakmile uvidíte jediný trochu zachovalý obraz, bude vás to ponoukat, abyste hledali dál. Jejich malířské umění bylo vskutku výjimečné. A co byste na nich mohli najít? Samozřejmě výjevy z náboženství, jejich ideje a přednosti jedinečné kultury.

Umění barev

Kdybychom se mohli přenést do jejich doby, mohli jsme se podívat na jejich techniku malování. Dnes můžeme pouze usuzovat, ale z různých náznaků můžeme říct asi toto: Nechápejte barevné pojetí jako nějaký obraz z moderní doby, nedá se to za žádných okolností srovnávat. Nebyly tu žádné přechody, barvy jasně ohraničovaly daný vzor. Jasné a křiklavé, aby ostře kontrastovaly s okolím. Nejjasnější byla zelená (barva nefritu), modrá znamenala vodu a také tu nesměla chybět barva krve – červená. Oltář nebyl jenom symbolický, ale skutečně se na něm obětovávalo. Nikdo se samozřejmě nemohl uchránit, aby jej kapky krve nepotřísnily (zejména kněží, kteří tento nechutný akt vykonávali), proto je rudá s nimi úzce spojená.

Výstup na vrchol

Pokud se chystáte vystoupat nahoru (jako že byste měli), připravte si svaly na nohách. Čeká na vás 247 příkrých schodů, které budete muset zdolat, aby se před vámi objevil nádherný pohled na Teotihuacán. Všimněte si hlavně geometrických bloků pokrytých trávou, které dávají tušit, jak moc toho ještě není z města odkryto. Sestup už bude snadnější, takže se nenechte nijak zviklat a vydejte se nahoru. Na každém odpočívadle, které tu je pro vás připraveno, najdete prodavače fléten a „pravých“ sošek.

Pyramida Slunce byla postavena na místě rituální svatyně, kterou byla 100m dlouhá jeskyně, kterou Aztékové považovali za místo zrození Slunce (jejich boha), a snad i celého vesmíru. Kdo ví, třeba je na tom i něco pravdy. Až budete na tomto místě, budou se vám v hlavě honit tak prapodivné myšlenky, až vás to samotné překvapí.