Aztékové

Kolem roku 1100 se dostalo centrální údolí Mexika do krize. Toho využily severní přistěhovalecké kmeny Aztéků a vtrhly do bohatého a úrodného údolí. Nejdříve se Aztékové zmocňovali menších měst kolem centrálních jezer, až později se dostali do nitra Mexika, a tak na konci v 15. století získali nad Mexikem naprostou nadvládu. Aztékové byli společností bojovníků. Právě válečné umění, nebo schopnost bojovat bylo u nich nejvíce ceněno. Zdokonalovali se v tom od nejranějších dob svého mládí, proto se stali skutečnými válečníky a drtili své nepřátele svým umem a vyzrálostí. Podrobené menší státy se k Aztékům nakonec pod pohrůžkou úplného vyhlazení přidaly, a vytvořily tak obrovský „stát“. Sice pod hrozbou násilí, ale přeci jen tu byl, i když nebylo možné, aby všechny zúčastněné strany byly spokojené.

Nové vynálezy Aztéků

Aztékové těžili ze své bohaté minulosti, navíc dokázali vymyslet i nové věci. Proto se jejich kultura stále zdokonalovala. Nedostatek tažných zvířat nahradili svou vynalézavostí – na svět přišlo něco podobného kolu, které jim usnadňovalo přepravu těžkých nákladů, kamenů, trámů, které potřebovali pro svoje monumentální a velkolepé stavby, jež tvořily jejich ruce. V současnosti jsou pouze lehce poničeny, jenom malby se nezachovaly. Ale popravdě, která z dnešních barev by přetrvala dlouhá staletí?

Aztékové a oběti

Základním a také nejděsivějším rysem společnosti Aztéků byla záliba v obětování. Oběti byly sťaty nebo také stahovány, jejich krev se nechávala prýštit po schodech pyramidy dolů (hlavy se kutálely stejnou cestou). Překvapivé bylo, že se ze začátku hlásili lidé dobrovolně, ale každodenní obětování tomu učinilo přítrž. Dříve se hlásily tisíce dobrovolníků, ale pouze pár jich bylo vybráno. Oběť totiž musela být doslova „šita na míru“, aby uspokojila potřebu jejich krvavého boha – Slunce. Později se obyvatelé začali bouřit, nikdo nechtěl skončit pod noži kněží. To vedlo k revoltám a povstáním, kde se ze zajatců vybíraly oběti. Stal se z toho jakýsi koloběh. Válka, zajatec, výběr, obětování. V časech míru se pořádaly tzv. květinové války. Bylo to něco na způsob soupeření. Účelem nebylo zabít, ale získat zajatce.

Úpadek a pád Aztéků

V jedné chvíli se civilizace Aztéků ustálila na jediném bodu, nebyla schopna se přes něho přehoupnout. Odmítala pokroky a ideje, které by jí pomohly ve správě jejich státu. Aztékové váhali a to je také nakonec zahubilo. Po prvním příjezdu Španělů v 16. století se do jejich řad roznesly nemoci bílých kolonizátorů, kteří byli proti nim zcela imunní. Aztéky ale kosily po stovkách. Po létech marných bojů byli nakonec poraženi a civilizace zašlapána do země. Na jejich místo nastoupila španělská vláda. Tak zanikla jedna z dávných civilizací.